Olivín (peridot)
Olivín v bazaltu (čediči). San Carlos, Arizona, USA
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	(Mg,Fe)2[SiO4]
Identifikace
Barva	žlutozelená až olivově zelená, červenohnědá
Vzhled krystalu	krystalovaný, zrnitý
Soustava	kosočtverečná
Tvrdost	6,5 – 7
Lesk	skelný, mastný
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	1,65 – 1,69
Vryp	bílý
Hustota	3,3 g⋅cm−3
Rozpustnost	HNO3

Mikroskopická fotografie horniny gabro se zrnem olivínu

Olivín (peridot) (Werner, 1789), chemický vzorec (Mg,Fe)₂[SiO₄] je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Právě železo způsobuje zelené zabarvení kamene. Perfekcionisté tvrdí, že dokonalý olivín by měl obsahovat méně než 15 % železa a že nesmí v jeho mřížce chybět stopové prvky niklu a chromu.^[1] Krajní členy izomorfní řady jsou forsterit – Mg₂[SiO₄] a fayalit – Fe₂[SiO₄].

Nazván byl podle olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova oliva a zelený (v angličtině slovo green), ale jeho název byl několikrát zaměňován. Staří Římané používali název Topazos dle ostrova, kde byl těžen a francouzští klenotníci později pak používali název peridot.^[2] Označení peridot se odvozuje z arabského slova faridat, které znamená drahokam.^[3] Olivínu se přezdívá "smaragd křižáků".

Vznik |

Olivín vzniká krystalizací z magmatu s nízkým obsahem křemíku jako jsou bazalty a nebo gabra. Je to důležitý horninotvorný minerál ultrabazických a bazických hornin. Hornina tvořená převážně olivínem se nazývá olivínovec (peridotit). Olivín se snadno přeměňuje v serpentin chemickou reakcí, ale také přeměnám založených na změně teplotně-tlakých podmínkách.

Olivíny nejvyšší šperkařské kvality se vyskytují převážně na dně Rudého moře, kde dochází k roztahování oceánské kůry v oblasti riftu a vytékání magmatu do mořské vody. Ta magma rychle ochlazuje a vytváří polštářové struktury, ve kterých vzniká i olivín.^[2] Případně - jako například v Myanmaru - může dojít k deformaci hornin vytlačených ze zemského pláště a při pohybech zemské kůry se mohou stát součástí pohoří.^[4]

Horníci nacházejí peridot v podobě nepravidelných pecek (oblé kusy horniny obsahující krystaly) v lávových proudech ve Spojených státech, Číně a Vietnamu. Velmi vzácně se objevují v podobě velkých krystalů, jež lemují žíly nebo kapsy u určitých typů ztuhlé roztavené horniny. Mezi zdroje takto vzniklých drahokamů patří Finsko, Pákistán, Myanmar a ostrov Zabargad.^[4]

Vyjma pozemských zdrojů se objevuje olivín i v meteoritech.^[2]

Morfologie |

Krátce prizmatické krystaly, zrnité a masivní agregáty, zrna.

Vlastnosti |

• 
  Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 – 7, křehký, hustota 3,3 g/cm³ (forsterit 3,27 g/cm³, fayalit 4,2 g/cm³), štěpnost dokonalá podle 001, nedokonalá podle 010. Lom lasturnatý.


• 
  Optické vlastnosti: Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.


• 
  Chemické vlastnosti: Složení: Mg 25,37 %, Fe 14,57 %, Si 18,32 %, O 41,74 % (při Mg:Fe = 4:1). Rozpustný v HNO₃. Mg-členové se rozpouštějí i v ostatních kyselinách a před dmuchavkou se netaví. Fe-členové se taví v magnetickou kuličku.

Odrůdy |

• 
  chryzolit – průhledný, olivově zelený. Drahý kámen.

Vysokotlaké modifikace olivínu |

Za vysokých tlaků a teplot olivín hluboko v zemském plášti mění svou krystalickou strukturu. V hloubce pod 410 km se mění na tzv. wadsleyit a v rozmezí 520-660 km pod povrchem na ringwoodit – tato fázová rozhraní vedou ke skokovým nárůstům hustoty v plášti Země.

Podobné minerály |

willemit, tefroit, chryzoberyl

Výskyt |

Hojný minerál

• 
  Česko – oblasti Kozákova (např. lom ve Smrčí u Železného Brodu) a v Českém ráji , kde se dá nalézt v podobě olivínových koulí (spolu s pyroxenem), které mají svůj původ ve svrchní části zemského pláště, odkud byly vyneseny proudem čedičového magmatu na povrch. Jedná se tedy minerál, který krystalizuje ve vysokoteplotních podmínkách. Další naleziště jsou v mnoha oblastech Českého středohoří.


• 
  Slovensko - okolí Žiaru nad Hronom (Šibeničný vrch), Sedlic a Fiľakova.


• Norsko


• Brazílie


• Srí Lanka


• Austrálie


• Čína


• Pákistán


• Nový Zéland


• 
  Egypt – ostrov Zebirget (St. John´s Island), kde je doložena těžba z doby 3 000 let před naším letopočtem.


• 
  Barma / Myanmar – v současnosti nejkvalitnější olivíny


• a další.

Mimo Zemi byl výskyt olivínu také prokázán na Marsu (kde ho nalezl a identifikoval robot Opportunity) a vyskytuje se mj. zřejmě i v plášti planetky Vesta.

Využití |

Pro vysoký bod tání (u forsteritu až 1890 °C) na výrobu křemičitého technického skla. Dále se využívá ve slévárenství (cihly, formy pro odlévání), v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv a jako brusivo.

Chryzolit jako šperkařský kámen pro ozdobné účely, kde se mu přisuzují magické ochranné vlastnosti proti zlým duchům.

Odkazy |

Reference |

1. 
   ↑ Olivín (Peridot). www.eppi.cz. Dostupné online. 
   


2. 
   ↑ ^abc CACUTT, Len. Horniny a minerály. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1994. ISBN 80-85841-15-0. S. 78. 
   


3. 
   ↑ Peridot History and Lore. www.gia.edu [online]. Dostupné online. 
   


4. 
   ↑ ^ab Peridot Description. www.gia.edu [online]. Dostupné online. 
   

Externí odkazy |

• 
  Obrázky, zvuky či videa k tématu Olivín ve Wikimedia Commons
  

• Olivín na webu mindat.org (anglicky)


• Olivín na webu Webmineral (anglicky)


• https://www.gia.edu/peridot


• https://www.eppi.cz/napoveda/drahokamy/olivin-peridot


• http://www.gemselect.com/gem-info/peridot/peridot-info.php


• http://www.minerals.net/gemstone/peridot_gemstone.aspx